Naše kamarádka a fotografka Apolena, kterou jste mohli vídat v Polagraphu či na akcích a svatbách, které fotíme, se vydala na cesty po Nepálu a Albánii. A jak jinak než s analogovým foťákem na krku. Jaké to bylo?
Jsem nadšená, že se s vámi mohu podělit o zážitky z mé nedávné cesty do Nepálu a Albánie, kterou jsem podnikla a díky Polagraphu jsem měla možnost vše zachytit na film. Na cestu jsem byla vybavena černobílými filmy značky Kentmere a fotoaparátem Yashica T3, což mi umožnilo zachytit tyto nádherné země autentickým způsobem, který digitální fotografie často nedokáže zprostředkovat.
Cesta do Nepálu
Nepál je země, která mě už dlouho lákala svou kulturní bohatostí a majestátními horami. Snažila jsem se zachytit atmosféru tamních uliček, rozpadlých domů a samozřejmě i úchvatné výhledy na Himaláje.
V Nepálu jsem strávila 14 dní přímo mezi místními, což mi umožnilo poznat jejich každodenní život na vlastní kůži. Pohybovala jsem se převážně v oblasti Langtang. Učila jsem se vařit jejich tradiční knedlíčky Momo, což byl zážitek, který mě přiblížil místní kultuře. Také jsem strávila čas v cihelně, kde ženy vykonávají těžkou práci a sledovala každodenní život na ulici. Jízda v místních autobusech byla kapitola sama o sobě – úzké horské silnice a divoká jízda mi několikrát připomněly, jak křehký je život.
Nepál mě naučil, jak důležité je se přizpůsobit, i když to znamená velký výstup z komfortní zóny. Lidé tam jsou však opravdu laskaví.
Albánie
Po Nepálu jsem se vydala na balkánské dobrodružství do Albánie, kde jsem chtěla objevovat divokou přírodu a zapadlé vesnice. Albánie mě překvapila svou rozmanitostí – od modrého moře na jihu, přes hory v centrální části, až po historická městečka. Zdejší lidé jsou neuvěřitelně přátelští, ale také dobře vědí, kdo je turista, a dají vám to trochu znát. I tak jsme turistické ceny v obchodech kompenzovali levnějším cestováním díky stopování. Hodně času jsme trávili na trecích, občas po značených, jindy po stezkách, kde jsme měli pocit, že se tam už léta nikdo neukázal. Doufali jsme, že nepotkáme ovčáckého psa nebo třeba zatoulaného medvěda.
Analogová Yashica nás provázela všude a opět nezklamala. Na cesty ji doporučuji všema deseti. Umožnila mi zachytit jemné detaily albánské krajiny a zrnité černobílé snímky dodaly fotografiím pocit nadčasovosti a nostalgie. Albánie je místo, kde si člověk občas připadá jako v jiném tisíciletí.
Díky Polagraphu jsem si s sebou mohla vzít o pár gramů navíc do Nepálu a Albánie, ale díky tomu jsem znovu objevila kouzlo analogové fotografie, které mám tak ráda. Tyto fotografie vám nyní přináším jako důkaz toho, že občas stačí zpomalit, vychutnat si každý okamžik a nechat se unášet krásou světa kolem nás.
Doufám, že se vám budou fotografie líbit stejně jako mně a že vás třeba inspirují k tomu, abyste i vy vyzkoušeli kouzlo analogového fotografování.
Text a foto: Apolena Typltová
📸 @apolenatypltova
🎞️ KENTMERE 400/135-36