Umět správně zacházet s filmy Polaroid znamená mít stále na paměti světlo – jeho intenzitu, teplotu i barvu. Tady je pár rad od Mikyho Arsenjeva.
Jak světlo, tak například i teplota ovlivňují výslednou barevnost polaroidové fotky. U světla je třeba se soustředit na jeho charakter a intenzitu, to znamená, co je jeho zdrojem, jaké má zbarvení a je-li ho dostatek. Je to vedle kompozice pravděpodobně nejdůležitější věc, na kterou je při focení třeba myslet.
“Jak ovlivnit světlost / tmavost fotky?”
Jak se tedy přizpůsobit aktuálnímu množství světla? Každý polaroidový foťák má kolečko/posuvník, kterým můžete měnit světlost/tmavost fotografie. Pokud je málo světla nebo pod mrakem, nechávejte posuvník uprostřed. Často je však ideální nastavit posuvník o 1/3 tmavší. Pokud je hodně slunečno, posuňte na 2/3 tmavší. Pokud vám v určitých podmínkách vyjde fotka příliš světlá, ztmavte nastavení na posuvníku.
Pamatujte, že intenzita denního světla se mění v závislosti na denní dobu a ročním období. Zcela odlišné množství světla bude v létě či v zimě odpoledne. Ovládání kolečka tedy závisí samozřejmě především na zkušenosti. Pokuste se zapamatovat vždy podmínky a nastavení, za kterých jste fotili a jak fotka dopadla.
Jak posuvník funguje? Na polaroidových fotoaparátech nenastavujete manuálně clonu (kolik světla propustíte dovnitř během expozice) ani čas (jak dlouho film během expozice osvítíte). Clona je pevná (nedá se měnit) a intenzitu světla si fotoaparát měří sám. Díky zabudovanému čidlu vyhodnotí, jak dlouhý čas expozice zvolit. S čidlem lze ale manipulovat pomocí kolečka/posuvníku, protože posouváním doprava/doleva měníte postavení filtrů před čidlem a tedy ho odkrýváte nebo zakrývate před dopadajícím světlem. Fotoaparát si tedy “myslí”, že je světla více či méně než ve skutečnosti, a tedy expoziční čas nastaví kratší či delší.
“Co to znamená, že je světlo barevné?”
Snad se vám hned vybaví ranní či pozdně večerní světlo, které působí žlutě či oranžově a odlišně od ostrého světla v poledne. Impossible filmy mají úžasnou schopnost zachycovat tyto rozdíly, což má velký vliv na barevnost výsledné fotky. Právě barva světla může fotkám vdechnout jedinečnou a silnou náladu. Všimněte si ostatně toho, že u přirozeného světla (například venku) se fotka často vybarví do podstatně hezčích odstínů než uvnitř, při světle umělém, kde je často posunuta do zelených či žlutých tónů.
Polaroid filmy občas s obtížemi zvládají veliké rozdíly mezi světlým a tmavým. Světlá místa se snadno přepálí a stinná budou příliš tmavá a nebude v nich nic vidět. Všímejte si pozorně rozložení stínů. Za takových podmínek snadno zkazíte portrét (pokud se stíny vědomě nepracujete), stíny zdeformují tvář a zbytek bude snadno přesvětlený. V takové chvíli je nejlepší fotit celou tvář ve stínu.
“Difůzní světlo, přímé světlo či blesk”
Obecně platí, že Polaroidu nejlépe svědčí takzvané difůzní světlo, tedy světlo, které nedopadá úplně přímo na fotografovaný objekt. Foťte tedy raději ve stínu než na přímem slunci, foťte třeba v pokoji u okna, kam světlo prochází skrze sklo, anebo používejte odraznou desku, která vám umožní světlo “ztlumit” a přesně nasměrovat.
Pokud přesto chcete fotit v interiéru, který je tmavý, je rozhodně nejjistější fotit s bleskem. Obyčejné žárovky nejsou dostatečně silným zdrojem světla. Bez blesku lze v žárovkami osvíceném prostředí fotit, jenom pokud používáte film 600 a opravdu pečlivě se zapřete. S filmem SX-70 si bez stativu neškrtnete.
Proč ale někdy přece jenom fotit v takovou chvíli bez blesku? Zaprvé jde o barevnost. Blesk zbarví fotku svým charakteristickým bílým světlem, což nemusí být vždy pěkné. Také vám může při blížších záběrech házet za objekty nechtěné stíny a něco naopak přepalovat.
Fotit venku za denního světla bez blesku je však možné tak dlouho, jako trvá den. Jakmile zapadne slunce, pouštíte se na tenký led. I když má v létě člověk pocit, že je i chvíli po západu slunce dost dobře vidět, světla velmi rychle ubývá. Obvykle fotoaparát použije dlouhý čas a fotky vyjdou rozklepané a rozmazané. Foťák si tedy případně posaďte na stativ, nebo pořádně zapřete a počítejte s dělším časem expozice.
“Nebojte se experimentovat!”
Polaroidové fotky působí často trochu nerealisticky, protože Polaroid film nepracuje s jednotlivými barvami vyváženě. Barevné filmy neumí bílou barvu (na rozdíl od černobílého), místo toho mají jemně žlutou (což je jeden z důvodů, proč fotky působí tak retro). Nejvýrazněji se projeví ostrá červená a další křiklavé
tóny. Velmi hezky dokáže zobrazit světlé tóny, naopak při nedostatku světla takřka nerozeznává rozdíly mezi tóny tmavými (z tmavě modré udělá snadno černou). Proto je třeba na množství a barvu světla opravdu pečlivě myslet – a když tak uděláte, dokážete snadno z Impossible filmů vytáhnout maximum a dosáhnout perfektních, krásně barevných a prokreslených snímků.
Pamatujte však, že pravidla jsou do toho aby se porušovala, a neváhejte tedy se světlem experimentovat! Určitá nevyzpytatelnost totiž patří ke kouzlům analogové a právě především Polaroidové fotografie 🙂
Polaroid filmy můžete zakoupit na našem online shopu.