Rok 2019 se definitivně chýlí ke svému konci a společně s ním i pár skvělých fotovýstav, které však ještě určitě máte možnost stihnout. Polagraph pro vás tentokrát jenom z těch pražských vybral hned tři.
Lukáš Tofan – Sila/Silos
Galerie Fotografic
29/11 – 31/12/19
Monumentální struktury obilných sil jsou vizuální dominantou řady českých měst a vesnic. V krajinném pohledu hrají podobnou roli jakou v minulosti představovaly středověké hrady. Když je každodenně míjíme, slouží nám jako podvědomý kompas a měřítko vzdálenosti. Téměř každý si může vybavit některé “své vlastní” silo v blízkost svého bydliště nebo rodného města. Tyto všedně velkolepé stavby však navzdory své objemnosti disponují určitou neviditelností. Podobně jako obraz nad gaučem nebo strom před domem se i sila postupně vsakují do našeho podvědomí, ztrácí schopnost hrát svou původní roli a slouží jen jako kulisy po hranách našeho vnímání. Lukáš Tofan se ve svém fotografickém souboru rozhodl jim specifickým způsobem onu velkolepost znovu přiřknout a navrátit je zpět do středu našeho zorného pole. Do záběru se pak mimoděčně dostává i jejich bezprostřední okolí, které může být neméně důležité. Více neviditelné než sila samotná jsou snad jen tyto anonymní krajiny, které je obklopují. Mají přitom výjimečnou schopnost vyprávět příběh o současné podobě české periferie, společnosti i této době.
Lukáš Tofan (*1977) je absolventem Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Jeho fotografické projekty často balancují na hraně konceptu, krajiny a dokumentu. Vystavoval po celé ČR, na Slovensku či v Německu. Žije a pracuje v Praze.
Salon české fotografie
Topičův Salon
3/12 – 20/12/19
První tři prosincové týdny budou pařit druhému ročníku nezávislé výstavy Salon české fotografie, která se představí veřejnosti v prostorách Topičova salonu. Událost je koncipována jako dialog fotografů na společné téma “lidé a život”.
Mezi vystavujícími nemůže chybět král české street fotografie František Dostál, který poprvé veřejnosti představí cyklus Mé rodné Vršovice společně s kolekcí Jak jsem potkal Evy. Nesmírně působivé jsou rané fotografie z domovské metropole Ladislava Sitenského, který je veřejnosti známý především díky snímků letců RAF, avšak i zde autor nachází silná témata, která dokáže vykouzlit z běžného života Pražanů. Jiný úhel pohledu přináší fotografka Petra Skoupilová prezentující se výběrem snímků československé módy, které byly pořízeny pro potřeby návrhářů a publikovány v předních módních časopisech. Alena Vykulilová překvapí intimním pohledem na radosti a strasti dětí z nemocničního prostředí. Současný pohled na vybrané téma nabízejí street fotografové Jan Jirkovský dokumentující aktuální pražský život a Anna Bella Betts, který představuje cyklus fotografií ze svého osmiletého pobytu v Asii.
Kdo, když ne kdy
Galerie UM, UMPRUM
15/11 – 14/12/19
Výstava Kdo, když ne kdy je ohlédnutím za okupační stávkou na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, která se konala krátce po 17. listopadu 1989. Její kurátoři – Klára Peloušková a Vojtěch Märc, zachycují v dochovaných vizuálních i textových materiálech obraz dní, kdy se studenti a studentky VŠUP nejvyšší měrou podíleli na změnách politického uspořádání i fungování školy.
Studentská okupační stávka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze začala – podobně jako na jiných univerzitách a akademiích – v pondělí 20. listopadu 1989 a její intenzita postupně doznívala v období Vánoc. V návaznosti na události 17. listopadu vyjádřili studenti a studentky VŠUP svůj nesouhlas s dosavadním politickým uspořádáním i způsobem vedení školy. Do revolučního vření se díky dostupným reprodukčním technologiím zapojili především na úrovni “informačního boje” mezi manifestujícími občany a státními orgány. Vnitroškolní i obecně politická vyjednávání, praktická obstarávání a nezbytné administrativní úkony, které studenty a studentky v době stávky zaměstnávaly, doprovázela přitom atmosféra kolektivní angažovanosti, pospolitosti a tvůrčí spontánnosti.
Klářa Peloušková s Vojtěchem Märcem posbírali nejrůznější dokumenty související s revolučním děním na VŠUP. Zpracovávali především písemné záznamy, fotografie, videa, plakáty, letáky či matrice a filmy používané pro tvorbu reprodukcí, jež sloužili k informování obyvatel Prahy i regionů o nedávných událostech, požadavcích revolučního hnutí či připravované generální stávce.