Jste pečliví v archivaci svých filmů? Já, ačkoliv jsem jinak docela bordelář, tak ano. Jak se krátí dny a ubývá světla, focení mi nahrazuje právě přehrabování se v archivu a hledání fotografií, které by třeba šly sestavit do série, či jinak použít. Tentokrát jsem se dostal opravdu hluboko. Až k prvnímu roku mého fotografického života.
Nedokážu říct, jestli to pro mě byla šťastnější doba, ale rozhodně byla fotograficky jednodušší. Měl jsem svůj sovětský aparát Zorki 4K s objektivem Jupiter 8 50/2 a v kapse pár filmů Kodak Tri-X. Nafotit čtyři filmy za 14 dní dovolené mi přišlo jako “velké focení”. Při pohledu na data u archivovaných negativů si však říkám, že to už snad není ani pravda. Přitom jsou ty fotky staré jen čtyři roky. Tak moc se toho za tu dobu změnilo. Ať už fotograficky, či jinak.
Psal se rok 2015, začal jsem pracovat na Ministerstvu obrany. Foťák pro mě byl možnost, jak uniknout z kruté reality papírové války, kterou jsem vedl za stolem ve své kanceláři. Když jsem v srpnu 2015 vyrážel do Anglie a Skotska, nefotil jsem ještě ani rok. Vlastní filmy jsem si vyvolával a skenoval teprve pár měsíců. Vše fotografické pro mě bylo nové. Technické záležitosti mi přišly jednoduché, změřit expozici, nastavit, vyfotit, vyvolat a zpracovat negativ. Použitelné fotografie byly stále spíš dílem náhody. Čekala mě ještě dlouhá cesta.
Dovolenou jsem trávil s manželkou a její rodinou na severu Skotska v oblasti zvané Black Isle. Nejedná se však o ostrov, jak by mohl název napovídat, ale o velký poloostrov. A ačkoliv si vždy v Londýně rád nakoupím oblečení a v Edinburghu si dám haggis, tak je to právě venkov, který mě na Britských ostrovech baví ze všeho nejvíc. Zelené louky, živé ploty a hlavně divoké mořské pobřeží severního Skotska. Počasí se často mění z minuty na minutu a světlo je místy velmi dramatické. Pamatuju si pár takových “aha” okamžiků, kdy mi docvaklo, že fotku dělá hlavně dobré světlo.
Velká část mých fotografických začátků byla formována tím, že jsem hodně cestoval. Cestování člověku otvírá oči. Nejenom tím, že v vám cizině přijdou zajímavé mnohdy i zdánlivě banální věci, ale zejména tím, že si začnete víc užívat své blízké okolí. Jsou to vždy právě fotky z cest, které mě přivedou k tomu, abych začal pracovat na nějakém projektu ve svém okolí. Speciálně ale skotská krajina mě opravdu zaujala a rád bych se tam někdy vrátil.
K čemu jsem se ale skrze ty to staré obrázky z mých fotografických začátků chtěl dostat? Při procházení stovek negativů, které zachycují 5 let mé fotografické tvorby, jsem se musel zamyslet nad tím, kam jsem fotograficky došel. Dřív jsem si vystačil s málem. Jeden foťák, dva objektivy a pár kazet filmu v kapse. Dobrá fotka byla spíše dílem šťastné náhody, alespoň prvních pár let. Teď disponuji mnohem dokonalejší technikou, mohu si dovolit fotit více filmů a dobré fotografie už nejsou jen náhodné. Stejně se ale občas nostalgicky ohlédnu za minulostí, kdy mi stačilo ke štěstí tak málo.
