Ačkoliv většinu svých fotografií pořizuji zrcadlovkou Nikon nebo dálkoměrnou Leicou, jsem si plně vědom důležitosti kvalitního kompaktu. Malý přístroj, který se snadno vejde do kapsy, může dobře posloužit všem fotografům. Je jedno, jestli jste ostřílený dokumentarista nebo si chcete prostě jen tak něco cvaknout. Olympus XA2 si za léta na trhu vysloužil velmi dobrou reputaci a teď je čas jí opět prověřit!
Olympus XA2 se na trhu objevil v roce 1980, coby zjednodušená varianta přístroje Olympus XA. Jedná se o velmi kompaktní fotoaparát o rozměrech 102 x 65 x 40 mm a váhou pouhých 200 g. Fotoaparát se tak skutečně vejde i do kapsy. Váha 200 gramů odpovídá nějakému menšímu objektivu pro Leicu nebo zrcadlovku. To není vůbec špatné. Často nosím kompakt s barevným filmem jako třetí či čtvrté tělo. Takže nízká váha a malé rozměry jsou naprosto zásadní. Olympus XA2 je vybaven objektivem 35/3.5, který vzhledem ke kompaktním rozměrům fotoaparátu poskytuje skutečně dobrý optický výkon. Ostření je zónové ve 3 krocích od 1.2 m k nekonečnu. Chybí ovšem vizuální indikace zvolené zóny v hledáčku, jako to má například Lomo LCA. Je také třeba mít na paměti, že po zavření krytky objektivu s ostření vždy resetuje do střední polohy.
Tělo fotoaparátu je vyrobené z černého plastu. Objektiv chrání velká krytka, která zakrývá i hledáček. Otevřením fotoaparát uvedeme do chodu. Zepředu pod objektivem je možné nastavit ISO v rozsahu od 25 do 800. Zároveň tam najdeme spínačem pro blesk, který se dá k fotoaparátu připevnit. Převíjení filmu vpřed je řešeno jednoduchým kolečkem na pravé straně přístroje. Na spodní straně najdeme zase víčko pro 2 baterie LR/SR44, jež jsou nezbytné pro funkci přístroje. Dále je tam pojistka převíjení filmu a páčka automatické spoušti, v první poloze fungující jako test baterie. Pokud fotoaparát zapíská, je baterie v pořádku. Tlačítko spouště je na horní straně přístroje, je zapuštěné a velmi citlivé. Na to je třeba dávat pozor.
Ergonomie je dobrá a použití fotoaparátu je dostatečně pohotové. Je třeba mít na paměti, jak již jsem zmiňoval, že ostření se vždy resetuje do prostřední polohy, pokud fotoaparát zavřeme. Hledáček je na poměry kompaktní fotoaparátů dostatečně velký. Nachází se v něm dioda, která svým svitem indikuje expoziční čas delší než 1/30s, při níž hrozí pohybové rozmazání. Diodou je indikováno také to, že je blesk nabitý a připravený. Expozice je ve všech režimech plně automatická. To samo o sobě nese jisté limity. Například použití v protisvětle může být obtížné. To se dá trochu ošálit manuální volbou ISO, experimentům se meze nekladou. Při běžném použití mě však automatický režim nezradil. Během svého testu jsem také ocenil, že je závěrka fotoaparátu velmi tichá.
Spolu s fotoaparátem jsem testoval i film Kodak T-Max 400. Jedné se o černobílý negativ s citlivosti 400 ISO. Jeho specialitou je to, že využívá technologii tabulárních krystalů, někdy také prostě nazývaných „T-krystaly“. Nebudu se tu pouštět do složitých vědeckých vysvětlování rozdílu mezi „T-krystaly“ a standardními filmy. V praxi je rozdíl ten, že filmy jako T-Max mají nižší zrnitost a vyšší ostrost než tradiční filmy. Nejlepšího efektu pak dosáhnete při použití speciální vývojky. Já použil svůj osvědčený Rodinal. Rozdíl oproti tradičním emulzím je stále jasně patrný. Kodak T-Max 400 je ale bezpochyby kvalitní film, který vás nezklame. Záleží jen na vás, jestli chcete použít moderní emulzi s T-krystaly nebo preferujete vzhled filmu s tradičním zrnem.
Co tedy říct závěrem? Olympus XA2 je pohotový kompakt, který exceluje skutečně minimalistickými rozměry, hmotností a jednoduchým ovládáním. Optika je taktéž velmi kvalitní, leč za cenu jistého kompromisu v podobě světelnosti F3.5. Pokud ale hledáte kompakt, který se vejde do každé kapsy a potěší kvalitou fotografií, určitě Olympus XA2 zvažte.