Někde musí být ráj. Lidí, zvířat a snů. Někde daleko za duhou, krásnou, vlídnou, malovanou.
Tom Bianchi se narodil v Americe roku 1945 do materialisticky založené rodiny, ve které byl podle svých slov vychováván k tomu, aby vydělával spoustu peněz a byl slušným občanem. Tom tedy vzorně poslouchal rad svých rodičů a vystudoval práva a následně dosáhl i vysoké pozice v právnické firmě. Po zakoupení bytu na Manhattanu a domu na pláži ale zjistil, že ho takový způsob života uplně nenaplňuje, protože už od dětství chtěl být umělcem. Začal tedy utrácet velké peníze za umění, čímž se snažil alespoň přiblížit vysněnému uměleckému světu.
Při jedné protáhlejší večeři s galeristkou, od které často nakupoval, se mírně pod vlivem alkoholu rozmluvil o svém dilema. Myslel si, že mu ujel vlak, jelikož už 15 let nezvedl štětec. Galeristka ho povzbudila tím, že 15 let ale o umění přemýšlel, což mu dalo dostatečnou motivaci, aby začal o víkendech malovat. Následně ho začlenili do skupinové výstavy a o dva roky později mu dali i výstavu samostatnou. To celé byl jen začátek nasledujících 10 let jeho kariéry jako malíře a sochaře. Tuto dramatickou životní změnu umělecky ztvárnil tím, že doslova rozthal svůj právnický diplom a použil ho jako materiál na obraz.
Přesto se ale Tom proslavil především svými fotografiemi. V roce 1975 obdržel od přítele Polaroid SX-70, se kterým následně fotil své víkendy na Fire Islandu – asi 58 km dlouhém ostrově u Long Island v New Yorku, který se stal pomyslným rájem pro gaye.
„Vyrůstat jako přiznaný homosexuál ve Střední Americe bylo naprosto odlišné od světa, ve kterém žijeme dnes. Společnost nás dříve vyhosťovala a měla nás za úchyly,“ říká sám Bianchi.
Ve městech bylo běžné, že policie zasahovala v barech, na záchodech a jiných známých lokalitách. Být gayem vás mohlo stát práci, domov nebo i život. Fire Island se tak stal jedním z prvních míst, kde se lidé mohli cítit svobodní a nemuseli se bát o svoji hrdost.
„Fire Island byl založen lidmi, co si vysnili jiný svět a rozhodli se ho postavit. Vytesali jsme si malinký kousek jenom pro nás, kde jsme se mohli cítit v bezpečí a mohli se bavit na pláži bez negativního odsuzování ostatních. Bylo to místo, které přilákalo ty nejlepší gaye z celé Ameriky.“
V době pořízení polaroidů Ameriku zasáhla AIDS krize, která sbírce dává temnější podtón. Bohužel se nevyhla ani Tomovi, který je sám HIV pozitivní, ale úspěšně s virem bojuje a nyní mu je 73 let. Jeho dřívější partner ale takové štěstí neměl a na nemoc zemřel. Tom za svůj život publikoval 21 knih. Nejznámější z nich je pravděpodobně Fire Island Pines: Polaroids 1975-1983.
