Helmuta Newtona můžeme bezpochyby nazvat jedním z nejdůležitějších a nejkontroverznějších fotografů 20. století. Jeho fotografie – ať už akty či portréty – jsou často odvážné a erotické, vždy ale vkusné a rozhodně nespadající do skupiny bezmyšlenkovitého porna.
Není se proto čemu divit, že se původním jménem Helmut Neustäedter vydal v kariéře tímto směrem – sexem byl posedlý už od dětství, kdy byl pro něj stal zlomovým okamžikem nález časopisů a knih jeho otce, které obsahovaly erotické fotografie. Malý Helmut jimi byl doslova hypnotizovaný a údajně modelkám dokresloval kruhy pod očima, protože se tehdy věřilo, že jsou projevem nadměrného masturbování. Jeho zmatené sexualitě příliš nepomohla ani jeho matka, která ho stylizovala jako dívku. Tomu nakonec zamezil až jeho otec, který ho nechal ostříhat a přihlásil ho do sportovního kroužku.
Jeho život jako celek byl relativně pohodlný. Nikdy neměl nouzi o práci ve svém oboru, i když se nějakou dobu musel živit jako portrétní a svatební fotograf. Jedinou výrazněji negativní událostí v Newtonově životě byl pobyt v koncentračním táboře, ze kterého ho ale po dvou letech propustili a tak si šel vydělávat jako sběrač broskví do Viktorie. Nechybělo ale dlouho a opět se dostal do velkých měst, kde zanedlouho přišla nabídka fotit pro časopis Vogue, který ho poté s přestávkami doprovázel celý život.
Aby ale nedošlo k omylu, Newton primárně nefotil na Polaroid. Instantní fotoaparát využíval právě pro jeho největší přednost – nemusel čekat na vyvolání a okamžitě mohl vidět, jestli scéna funguje, kde je potřeba změnit světlo nebo jinak naaranžovat modelku. I proto můžeme na některých jeho polaroidech najít psané poznámky, které nám dovolují nahlédnout do zákulisí práce fotografického génia. Polaroid pro něj tedy měl čistě testovací smysl, to ale nijak nezmírňovalo Newtonovu lásku k němu. Osudy jeho instatních obrázků jsou různé – některé se dostaly do aukcí, další prý ale zásluhou jeho manželky skončily jako cedulky se jmény hostů u stolů na večeřích pro zvané. V minulých letech dokonce v Berlíně proběhla výstava zaměřená čistě na jeho instantní snímky.
Helmut Newton fotil různými Polaroidy, ale nejčastěji využíval legendární typ Polaroid 180 na peel-apart filmy. Využíval ale i jiné Polaroidy typu 100 a také Polaroid SX-70.