Nadcházející jaro začíná přát výletům za Prahu. Proč si nezajet třeba do Brna, omrknout naši poslední výstavu? Nebo do Lanškrouna, podívat se na tajemné auto-portrétní snímky nadaného fotografa Martina Faltejska? Co nabídnout má ale i Praha s autorskou instalací performera Vladimíra Ambroze v Domě fotografie.
MAREK VESELÝ / MOŽNÁ, PROTOŽE NEBYL MŮJ?
Galerie Polagraph, Praha
10/4/2018 – 12/6/2018
V pražském Polagraphu od 10. dubna můžete vidět krásné Instaxy od Marka Veselého. Procestoval s Instaxem na krku Ameriku a nafotil sérii fotografií nejen americké přírody. Snímky vás nadchnou nejenom krásnými barvami a atmosférou, ale také tím, jak z nich srší nadšení, s jakým se Marek do focení pustil. Neváhal experimentovat – fotil Instaxem v poušti, nebo nechal filmy projet rentgenem na letišti aby vyzkoušel, jak to ovlivní výsledné barvy. Jeho snímky jsou na výstavě doplněny i krátkým videem, na němž uvidíte i další fotky, které se už na výstavu nevešly.
JOSEF KOUDELKA / NÁVRATY
Uměleckoprůmyslové muzeum 22/3/2018 – 23/9/2018
Jeden z největších českých fotografů všech dob, Josef Koudelka, slaví osmdesátiny. Při té příležitosti pořádá Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze jeho velkou výstavu, na které bude k vidění průřez jeho dosavadní tvorbou. Koudelka většinu děl muzeu věnoval, a tak na výstavě uvidíte i ty nejznámější soubory jako jsou Cikáni, Exily nebo Invaze 68. Doplní je ale i méně známé snímky a především původní originální zvětšeniny, které dělal přímo Koudelka, a které ještě nikdy vystaveny nebyly. Mimochodem, zároveň probíhá ve Veletržním paláci ještě Koudelkova druhá výstava, nazvaná De-creazione, na níž můžete spatřit panoramatické snímky, jimž se Koudelka věnuje v posledních letech.
LUKÁŠ ERBA / MUŽ SVÍRAJÍCÍ AKTOVKU
yes cafe / studio, Praha
1/4/2018 – 28/4/2018
Fotografa Lukáše Erbu jistě už znáte, například z výstavy, kterou měl kdysi u nás v Polagraphu. Tentokrát vystavuje v letenském yes cafe. Na výstavě s názvem “Muž svírající aktovku” je vidět Lukášův výběr z tvorby posledních dvou let. Fotografie jsou kombinací invazivního stylu (narušení osobního prostoru, blesk) a intuice (důraz na autenticitu, hra náhody, práce se strachem).
Jednoduché motivy nemají meta-rovinu, kterou by bylo potřeba složitě interpretovat. Betonová koule nepojednává o tvrdosti dnešního světa, ale zůstává pouze a jen betonovou koulí. Estetika fotografií, tj. kombinace formy a obsahu, je pro autora tím nejdůležitějším.
