Když chcete s Polaroidem udělat ty nejhezčí fotky, musíte si kromě kompozice, nastavení foťáku a správného světla hlídat i teplotu, při které fotíte. Přečtěte si další návod od Mikyho Arsenjeva a dozvíte se, na co je třeba si dávat pozor!
“Na úvod – uchovávání filmu”
“Mám radši dávat filmy do lednice?” ptá se nás v Polagraphu mnoho lidí. Ačkoliv to Polaroid doporučuje, filmy můžete bez obav skladovat kdekoliv při pokojové teplotě. Je to i praktičtější, protože po vyjmutí z lednice se film potřebuje hodinu pokojové teplotě přizpůsobit.
V extrémních letních vedrech ale bude lednice určitě ta nejjistější volba. Filmy chraňte před horkem a nenechte na ně svítit slunce. Pokud film berete na dovolenou, může se poměrně snadno stát, že ho zapomenete v autě, které se může na slunci pěkně rozpálit a skoro až proměnit v pec. Takto se film může zničit, jeho barevnost se deformuje, nebude kontrastní a plná. Podobné situaci se vyvarujte v zimě, jinak film zmrzne.
Polaroid film spotřebujte nejlépe do půl roku. Na rozdíl od původních filmů od Polaroidu, na které lze ještě po letech fotografovat, se několik let staré verze filmu kazí. Pokud se vám dostanou do rukou filmy Impossible nebo Polaroid Originals, s největší pravděpodobností už nebudou fungovat.
“Práce s teplotou / Zima”
Naopak i chlad znamená pro Polaroid spoustu nebezpečí, a tak je každá podařená fotka v zimě cenným úlovkem. Polaroid uvádí na svých filmech jako mezní teplotu 13°C, takže ve větším chladu se vždy budete trochu pohybovat na hranici experimentu.
Nízká teplota mění barevnost fotografií, obyčejně se zabarvují do fialova a do modra. Fialový nádech dostávají fotky, které dostatečně zahřejete, modré budou ty, které se vyvolávají v chladu. Pozor na černobílé, ty se ve velké zimě dostatečně neprobarví, vzniká na nich šedivý závoj a s černou nebudou mít tolik společného.
Nízká teplota prodlužuje také dobu vyvolávání. Pokud nebude v dostatečném teple, může se barevná fotografie vyvolávat skoro až hodinu, černobílá aspoň deset minut.
Fotky vyfocené venku ihned schovejte do tepla. To znamená určitě do té nejteplejší kapsy, čím blíže k tělu, tím lépe. Já, ačkoliv to zní divně, si je dávám třeba až pod tričko na břicho. To taky nejdřív hrozně studí, ale pro snímek to představuje tu nejlepší péči a navíc jistotu, že se určitě vyvolá v pořádku. Akorát musíte dávat pozor, abyste ji nezlámali nebo nějak násilně neohnuli, aby chemie nepopraskala.
Pokud si foťák vezmete ven v opravdu chladných teplotách, může se snadno stát, že vám film zmrzne, což je pro něj úplně nejhorší.
Dobrá zpráva je, že film zas funguje normálně, pokud v pokojové teplotě rozmrzne. Je to tedy jak s kuřetem, které vyndáte z mrazáku. Pamatujte ale, že zrmzlé kuře se jíst nedá. Fotky vyfocené ze v tu chvíli chvíli zmrzlého filmu už nic moc nezachrání, jakkoliv je později budete dávat do tepla. Skoro nic na nich nebude vidět a je dost možné, že vnitřní vrstvy chemie rozpraskají. Vždy tedy dobře rozmyslete, za jakých podmínek budete Polaroid brát s sebou.
Na další fotce chemie sice trochu popraskala, ale byla už vyvolána v teple a tak nakonec vyšla vcelku nepoškozená. Bílý sníh se díky teplotě venku zabarvil do fialovo-modra. Zima tedy s sebou nese pro Polaroid mnoho omezení, ale mohou se vám podařit barevně zcela jedinečné a kouzelné fotky!
“Práce s teplotou / Horko”
Stejně jako v zimě je třeba za tropických letních dnů chránit film před nevhodnou teplotou. V létě se to ale dělá hůř, protože v zimě můžete film snáze zahřát, než v létě ochladit. Polaroid filmy můžete bez starosti uchovávat tak do 25 stupňů celsia, vyšší teplota už není ideální.
Největší nepřítel je přímé slunce! Snažte se je v létě vždy držet mimo jeho dosah. Ještě horší je nechat na slunci fotoaparát, v kterém už film je. Hlavně polaroidy z tmavého plastu se velmi rychle rozpálí a film uvnitř foťáku to odnese.
Přímé slunce má také vliv na proces vyvolávání polaroidové fotky, jak svým ostrým světlem, tak žárem. Fotka vyleze třeba úplně oranžová (pokud plánujete sérii fotek v sépii, budiž letní slunce ideální návod).
Při vysokých teplotách se filmy můžou silně zbarvit do žluta, oranžova, růžova a červena. Uměle můžete této barevnosti snadno dosáhnout, když fotku během vyvolávání trochu přihřejte – na topení, u žárovky.
Stejně jako v zimě, jsou pro barevnost výsledné fotografie zásadní dva faktory: v jaké teplotě byl film do dané chvíle skladován a v jaké teplotě je fotka vyvolávána. Už bylo řečeno, že film se může nadobro deformovat, pokud se dostane na nějakou dobu do přílišného horka.
V létě se ale před horkem utéct nedá, a tak fotky alespoň shovávejte do stínu.
Svou chromatickou citlivostí a rozvinutím teplých nebo studených tónů však Polaroid filmy krásně zachycují atmosféru zimy a léta. S každou novou verzí filmu jsou extrémním teplotám odolnější, a tak už se nemusíte strachovat tolik jako dříve. Proto doporučujeme vždy sáhnout po co nejčerstvějším balíčku filmu.
